Sportovní škola Plzeň o.s.

4.6.2016 22.kolo KPSD

sestava: Sklenář (10), Přibáň (10), Dušák (10), Ženíšek (10), Janda (10), Milan (10), Grasl (10), Puchoň (10), Vokáč (10), Kopáček J. (10), Dušička (10)

lavička: Bušek (10), Gruncl (10), Fakan (10), Kodar (10), Kopáček L. (10), Mader (10), Karpíšek (10)

branky: Vokáč

     Tak letošní fotbalová sezóna se pro naše dorostence již stala minulostí. Vše vyvrcholilo dnešního slavného dne – v sobotu 4.6.2016. V minulosti se v tento den odehrálo mnoho památných bitev. Jen tak mimochodem v roce 1940 skončila operace Dynamo (Dunkerque), v roce 1942 začala bitva o Midway a zemřel Reinhard Heydrich. Narozeniny mimo jiné slavili Robert Fulghum, Angelina Jolie nebo Lukas Podolski. Ale zpátky do současnosti. Dnes večer pražskou O2 arénu zbořili britští Muse a dopoledne si naši starší dorostenci splnili svůj sen, když po neskutečném utkání proti fantastickým klukům z Rokycan zvedli nad svoje hlavy pohár určený pro letošního vítěze krajského přeboru.

     Ale po pořádku. Nepamatujeme tak vyrovnaný ročník, jako byl ten letošní. Situace se vyvinula tak, že o konečném vítězi celé soutěže musel rozhodnout poslední zápas právě mezi dvěma největšími adepty na zisk titulu – celky Rokycan a našimi kopáči. Černý Petr zůstal suverénovi jarní části – týmu Tachova, který za určitých podmínek sice mohl mít stejný počet bodů jako vítěz (v této chvíli ještě nevíme, kterak dopadl poslední zápas na ZČE), ale díky horšímu skóre ze vzájemných zápasů s oběma výše zmíněnými celky, již na první flek dosáhnout nemohl. Poražený z dnešního utkání tak mohl rázem spadnout až na třetí místo, což po pravdě řečeno bylo to poslední, kam se ubíraly myšlenky všech účastníků dnešního bratrovražedného boje. Zkrátka vítězem se stane ten ze soupeřů, kdo vytříská z dnešního zápasu více bodů. Takže mohla nastat ta nejhorší možná varianta pro všechny zúčastněné – o titulu rozhodnou až pokutové kopy – no nechtěli byste zažít Ligu mistrů v krajském provedení? Trenér Dejmek, který dle jeho vyjádření nemohl na dnešní den vůbec zabrat, měl k dispozici celý svůj kádr. Dokonce se do zápisu nevešel smolař Kutlák, který hlásil návrat po rekonvalescenci. Důležitost zápasu byla patrná již od samotného rána. Soupeř přijel skoro již v pátek, aby si osahal hrací plochu, kterou poctivě připravil a vzácně rovně nalajnoval zastupující kouč Schejbal. Trenér Dejmek před rozcvičením a hlavně po rozcvičení přednesl svůj památný motivační proslov, při kterém slabší jedinci zamačkávali slzy. Zkrátka bylo znát, že se děje něco mimořádného – událost, na kterou se hned tak nezapomene. Pro některé hráče to důležitostí možná bude zápas, kterého se jako přímí účastníci již nikdy nezúčastní – paradoxně vrchol jejich fotbalové kariéry. Důležitost utkání podtrhovala nominace hned tří rozhodčích, špalíry diváků (rodiče si zkrátka nemohli nechat ujít takový masakr) a vystavený pohár pro vítěze před vstupem na hrací plochu. Tak ještě los a jdeme na to.

     Bylo jasné, že oba týmy půjdou do každého souboje doslova po hlavě a nikdo nic nevypustí. To se ostatně děje od úvodního hvizdu sudího. Každý má svého hráče a začínáme sledovat nervy drásající bitvu o každý balón. V 6. minutě ale propadáme ve středu hřiště a hosté jdou do přečíslení, na jehož konci je příhra na pravou stranu. Soupeř letí do vápna a již sám před vybíhajícím Víťou po zemi pálí. Náš gólman ale fantastickým zákrokem dokáže míč vykopnout do hřiště. Poté naši zadáci balón raději uklízejí na roh. Dlouhou dobu se pak ani jeden z týmů nedokáže prosadit. Že by ale nebylo co sledovat, v žádném případě neplatí. Každý souboj může rozhodnout a také se podle toho hráči obou týmů chovají. Nemůžeme se vůbec dostat do zakončení, protože hostující obrana drží pevně. Až ve 21. minutě se Pepík na pravé straně pouští do individuální akce, když se mu podaří udržet balón na malém prostoru na svých kopačkách. Zbaví se soupeře a namíří si to do šestnáctky. Pepík nabírá rychlost a zkouší proskočit mezi dvěma hostujícími zadáky, kteří ho berou do kleští a přerušují tak jeho další postup. Sudí ukazuje na značku pokutového kopu. Na penaltu je určený Voky, který si posílá gólmana doprava, aby kouli v pohodě kopnul na druhou stranu – 1:0.  Bohužel naše radost netrvá snad ani tři minuty. Příba nestíhá rokycanský expres na své pravé straně a soupeř od levé brankové čáry posílá příhru pod sebe na přední tyč. Tam Žéňa podstupuje souboj s dorážejícím protihráčem. Naneštěstí při svém snažení trefuje balón tak nešťastně, že prakticky ideálně obstřeluje Víťu v naší brance přímo k zadní tyči – 1:1.  Nemá smysl se v tom babrat. Zvedneme hlavy a musíme to zkoušet znovu. Obraz hry je po celý první poločas stále stejný. Většinou se hraje ve středu hrací plochy s prakticky nulovými brankovými příležitostmi. Několik minut před pauzou jsou to hosté, kdo více tlačí na pilu. Do hry se dostávají několika standardkami, kdy každý centrovaný balón do naší šestnáctky znamená velké nebezpečí. Víťa tak několikrát musí proti vysokým míčům, ale hosté se dostávají i k dorážkám. Naštěstí jejich střelecké pokusy končí nad naší brankou. Jednou se nám stáhnou půlky při Víťově odkopu, kdy trefuje soupeře před sebou, od kterého se balón odráží a ladně prolétá pár čísel vedle naší pravé šibenice. Hostující vzrůstající tlak ale ustojíme a do šaten tak oba týmy jdou za remízového stavu. Naši hráči si kromě penalty nevytvořili nějakou vážnější příležitost. Stejně tak soupeř, který se ale krátce před přestávkou hodně tlačil do našeho vápna. Zřejmě dnes rozhodne jediná chyba, jediné zaváhání. A slunce pálí.

     Trenéři věří svým základním sestavám a do druhé půle oba týmy nastupují beze změn. Ve 49. minutě se našim tykadlům konečně daří krásná kolmá akce, když Pepík na levé straně ač faulován posouvá balón do běhu Bejkovi, který si to okamžitě namíří do vápna. Pádí z levé strany a zakončuje. Bohužel v poslední možné chvíli mu jeden ze soupeřů skluzem vletí do jeho pokusu a vyráží míč na roh. V 52. minutě je na tahu pro změnu soupeř, když svým důrazem platí na naše zadáky a může jít z pravé strany do vápna. Odsud zkouší poslat balón na malé vápno, ale Víťovi se podaří sáhnout mu do příhry a posunout míč mimo dosah dotírajících hráčů soupeře. U koule jsme poté dříve a uklízíme ji do pole. V další minutě hosté zahrávají přímák po Graslíkově tvrdém zákroku. Centr si vyhledá hlavu jednoho z trestuhodně neobsazených soupeřů, který naštěstí hlavičkuje nepřesně vedle levé tyče naší branky. Tyto minuty se nesou ve znamení našich chyb a hostujících výpadů. Neuplyne ani minuta a propadáme na naší pravé straně. Jeden ze soupeřů tak má možnost vletět do naší šestnáctky z levé strany. Víťa mu ale fantasticky zmenšuje střelecký úhel a soupeř tak raději volí příhru před prázdnou branku na svého nabíhajícího spoluhráče. Tam ale ještě máme buldoka Feryho, který prostě zabere a ve skluzu uklízí balón před soupeřem do rohu. Aby toho nebylo málo, v 56. minutě znovu hoří naše pravá strana a hosté jsou tady s dalším smrtícím brejkem. Víťa ale znovu správně načasuje svůj výběh a dokáže balón dostat alespoň do rohu. Reagujeme střídáním v 59. minutě. Příbu nahrazuje Faky a Graslík jde tvrdit muziku na pravého beka. Za další dvě minuty ale soupeř znovu hrozí po levé straně. Naštěstí následnou příhru do našeho vápna míjí hned dvojice hráčů soupeře. Přežíváme svoji klinickou smrt, kdy hosté nedokázali proměnit několik svých příležitostí po našich zaváháních, při kterých jsme prostě nebyli první na balónu. V 65. minutě se po delší době dostáváme do hry. Z pravé strany letí centr do hostující šestnáctky, kde rokycanský gólman poněkud zaváhá a nechá jej propadnout za sebe. Tam dobíhá Bejk, který má ale balón na příliš dlouhou nohu a v pádu jej posílá pouze pár čísel vedle levé bližší tyče. Hru se nám daří vyrovnat a v 74. minutě si navíc vytváříme obrovskou šanci, když centr nachází rozběhnutého Pepíka, který dostává od hráčů soupeře prostor a letí z pravé strany do vápna. Sám proti vybíhajícímu gólmanovi pálí až příliš přesně, když podél gólmana trefuje vzdálenější tyč rokycanské svatyně. V 77. minutě hasí Fery Schürrleho zaváhání, který propadá v jednom ze soubojů. Na půlce tak žlutým zákrokem zastavuje nebezpečné přečíslení soupeře. Každý hostující centr po standardní situaci nám způsobuje nemalé problémy. Nejinak to je i v 82. minutě. Balón letí z levé strany do naší šestnáctky, kde necháváme bez povšimnutí jednoho ze soupeřů, který zkouší zakončit. Víťa první střelu vyráží před sebe. Naši bránící hráči nejsou schopni kouli trefit. Soupeř se poté v jasné situaci nedokáže více soustředit a zahraje naštěstí pro nás rukou. Závěrečné minuty se situace řeší co nejjednodušeji ve snaze hlavně neudělat osudovou chybu. Řádná hrací doba se chýlí ke konci a vše spěje k neodvratnému rozuzlení, které nechtěl ani jeden z týmů. A je to skutečně tady. O vítězi letošního krajského přeboru rozhodne bonusový bod, který získá tým, jenž bude po střelbě ze značky pokutového kopu šťastnější.

     Na tuto možnou okolnost se samozřejmě oba týmy pečlivě připravovali. Ale byli jste již v situaci, kdy vaše individuální selhání může znamenat zahození celé sezóny do odpadkového koše? Oba týmy v letošní sezóně absolvovaly jeden penaltový rozstřel, po kterém odcházely s hlavami svěšenými. Dnes se ale jeden ze soupeřů bude radovat a druhý – raději na to nemyslet. Musíme si přiznat, že situace před penaltovým rozstřelem není v našem týmu příliš optimistická. Hráči jeden po druhém sdělují trenérovi, že si na klíčový kop nevěří. Nakonec se přihlásí tři hrdinové, ke kterým se přidává Duši jako správný kapitán (fakt palec nahoru) a kouč nakonec určuje Žéňu, aby si dnes dal gól do té správné branky. Nesmíme zapomínat na našeho démona, na kterého se nyní upírá zdaleka nejvíc prosebných pohledů. Víťa je prostě jeden a tým mu věří. Oba týmy jsou v kruhu uprostřed hřiště a po naganském vzoru se drží za ramena. Začíná soupeř. Víťa září hned při první penaltě, když vystihuje soupeři stranu a balón pevně třímá ve svých rukavicích – 0:0.  Obrovské povzbuzení hned na úvod, ale pozor při našem jediném penaltovém rozstřelu to bylo stejné. Na to si ale nyní nikdo nevzpomíná. Voky jde ke své dnešní druhé penaltě. Muž bez nervů jistě proměňuje i svůj druhý pokus, když si gólmana posílá na druhou stranu a po zemi uklízí balón doleva – 1:0.  Soupeř tentokráte nepřipouští žádné komplikace a zakončuje na opačnou stranu, než kterou si vybírá Víťa – 1:1.  Na řadě je Schürrle. Ten pohledem kontroluje gólmanův pohyb, aby balón poslal vzápětí na opačnou stranu doleva – 2:1.  Víťa je v následující sérii blízko dalšího úspěchu, když správně vystihuje stranu, ale soupeřova střela má správnou výšku a Víťovo plácnutí do balónu nestačí – 2:2.  Pro míč si jde náš kapitán. Dle jeho pozdějších slov zavírá oči a pálí. Gólman správně vystihuje stranu, ale Duši míč posílá tvrdou střelou přesně doleva k tyči. Gólman je příliš krátký – 3:2.  Tu ránu, kterak Dušimu padá šutr ze srdeční krajiny, slyšeli všichni. Čtvrtá série a na tahu je soupeř. Náš brankový démon si na konec sezóny schovává svůj další majstrštyk, když opět vystihuje stranu a posílá soupeře do kolen – 3:2.  Nemůžeme se ubránit pocitu, že v této chycené penaltě má své prsty i náš šedý vlk (trenér gólmanů) Berger, mezi nímž a Víťou proběhla před touto exekucí nějaká těžko zachytitelná navíc kódovaná komunikace. Každopádně máme první mečbol, který by hrozně rád chtěl proměnit jeden z pilířů našich zadních řad Žéňa. Tak jak to bylo v sedmdesátémšestém v Bělehradě – Panenkův nápřah, Maierův skok a sme majstri Európy ! Máme ale rok 2016 – Žéňův nápřah, gólmanův skok a jsme krajští přeborníci – 4:2  !!! Nepopsatelný výbuch čisté radosti a štěstí následuje.

     Bohužel dnes se mohl radovat pouze jeden tým, navíc až po psychicky vyčerpávajícím penaltovém rozstřelu. Rokycanští sehráli výborné utkání, kde nás v určitých fázích zápasu dostávali do kolen, ale našim hráčům se podařilo situaci ustát a v penaltové loterii díky všem zúčastněným hráčům uspět. Před soupeřem musíme smeknout, že nám byl více než zdatným protivníkem a poděkovat mu za předvedený výkon i přístup k zápasu i po něm. Na našich klucích bylo vidět, že i když dnes někteří hráči nepodali své nejlepší výkony v sezóně, bojovali v každé situaci a dali do hry srdce přesně tak, jak to po nich vyžadoval trenér Dejmek. Můžeme tedy zapomenout na některé zbytečné výpadky v letošním ročníku a vychutnat si ty neopakovatelné okamžiky, pro které se honíme za tím kulatým nesmyslem. Fotbal je týmová soutěž a letos skutečně tým vyhrál – to rozhodlo. Fantastická nezapomenutelná sezóna s neskutečným vyústěním.

     Hoši děkujem !!! To už by stačilo – jdeme slavit !!! 

Obrázky k článku

Album nebylo nalezeno. Zkontrolujte správnost adresy alba na Google Picasa.
https://picasaweb.google.com/data/feed/api/user/105306872282737228645/album/6292657479344081345?authuser=0&authkey=Gv1sRgCMXhn_CWtsPSpAE&feat=directlink&kind=photo&imgmax=1200&thumbsize=144&access=public&max-results=300

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek